budoucnost profesí

Úvodní strana Trhy práce v regionech Trhy práce v regionech v roce 2011

Trhy práce v regionech v roce 2011

Trhy práce v jednotlivých regionech mají svůj specifický vývoj a požadavky na pracovníky, i ony jsou však ovlivněny globálními trendy. Porovnání budoucích změn v ekonomice a potenciálu regionů v oblasti lidských zdrojů je základem pro úspěšnou strategii rozvoje kraje.

Struktura populace ve věku 15+ podle
ekonomické aktivity (2011, %)

Větší obrázek

 

Míra nezaměstnanosti (2011, %)

Větší obrázek

Dlouhodobá nezaměstnanost - podíl nezaměstnaných
déle než 1 rok na celkové nezaměstnanosti (2011, %)

Větší obrázek

Zdroj: [6]

Největší nezaměstnanost je trvale v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. V roce 2009 začala v důsledku hospodářské krize nezaměstnanost ve všech regionech stoupat, nejvíce byly zasaženy regiony s vyšším podílem průmyslu, růst nezaměstnanosti pokračoval i v roce 2010. V roce 2011 už ve většině krajů došlo k poklesu nezaměstnanosti, přičemž největší procentuální pokles byl zaznamenán v Karlovarském (z 10,8% v roce 2010 na 8,3 % v roce 2011) a Olomouckém kraji (z 9,5 na 7,5 %). K nárůstu nezaměstnanosti naopak došlo v sledovaném období jen v Praze (rozdíl 1,1 %) a Středočeském kraji (rozdíl 0,6 %). Praha si i tak zachovala prvenství jako kraj s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Celkově se tedy rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi kraji zmenšili.

Za dlouhodobě nezaměstnané jsou považováni lidé, kteří jsou nezaměstnaní déle než 1 rok. Dlouhodobá nezaměstnanost je v ČR obecně problémem. Protože ale v důsledku ekonomické krize začal masivně narůstat počet nově nezaměstnaných, podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti v roce 2009 relativně poklesl, v roce 2010 však již začal opět narůstat. Nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných pokračoval ve většině krajů i v roce 2011. Nejvíc se nárůst tohoto podílu projevil v Plzeňském (z 30,9% na 54,6 %) a Olomouckém kraji (z 39,1% na 54,1%). K mírnému poklesu podílu dlouhodobě nezaměstnaných naopak došlo v Královéhradeckém kraji (ze 44,8 % na 41,8 %). Největší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je v posledních dvou letech v Karlovarském a Ústeckém kraji.

Zobrazované údaje vypovídají o obecné míře nezaměstnanosti podle definice Mezinárodní organizace práce. Nejaktuálnější údaje o registrované míře nezaměstnanosti, která vychází z počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce publikuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let
(2011, %)

Větší obrázek               

 

Profesní struktura zaměstnanosti
(2011, %)

Větší obrázek 

Zdroj: 6

Vzdělanostní struktura jednotlivých regionů se významně liší. Největší podíl terciárně vzdělaných mají kraje, které mají města s vysokými školami. Tato města jednak produkují absolventy vysokých škol, zároveň také ve srovnání s jinými kraji nabízejí lepší pracovní uplatnění pro lidi s terciárním vzděláním. Největší podíl teciárně vzdělaných má Praha a Jihomoravský kraj. Plzeňský, Jihočeský a Středočeský kraj mají vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva méně, nicméně díky většímu počtu lidí s maturitou je jejich vzdělanostní struktura stále nadprůměrná. Největší podíl lidí, kteří dosáhli jen základního vzdělání má Ústecký a Karlovarský kraj.

Profesní struktura zaměstnanosti v kraji je zde znázorněna na základě kategorií mezinárodní klasifikace ISCO-08. Nejvyšší podíl kvalifikačně náročných profesí (vedoucí a řídící pracovníci, vědci a odborníci a techničtí pracovníci) je v Praze (celkem tvoří až 55,5 % ze všech zaměstnaných v kraji), Jihomoravském (40,5 %), Královéhradeckém (37,6 %) a Středočeském kraji (35,4 %). Karlovarský kraj se vyznačuje vysokým podílem provozních pracovníků ve službách a obchodě. V Libereckém kraji pracuje až čtvrtina všech pracovníků jako kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví.

Odvětvová struktura zaměstnanosti (2011, %)

Název odvětví (Kód CZ-NACE) PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK ČR
Zemědělství, lesnictví, rybářství (A) 0,3 2,9 5,5 4,9 2,8 2,8 2,3 4,4 4,7 5,8 2,9 3,8 3,2 1,9 3,1
Těžba a dobývání (B) 0 0,3 0,2 0,7 4,2 2,1 1 0,2 0,2 0,5 0,5 0,4 0,1 3,8 0,9
Zpracovatelský průmysl (C) 7,6 24,3 28,3 29,7 24,4 26,4 37,4 30,4 34 34,7 24,8 29,5 36,5 30,3 26,3
Elektřina, plyn, teplo (D) 0,9 1,2 1,7 1,4 1,4 1,5 0,8 0,9 0,7 1,3 1,1 0,7 1,2 1,5 1,2
Voda, odpady, sanace (E) 0,7 1,1 1 1,7 1,4 1,9 0,9 1,1 1,2 1,1 0,8 1 0,9 0,9 1,1
Stavebnictví (F) 7,6 8,7 11 9,4 8,7 11,4 9,2 8,7 8,8 8 8,3 8,5 10 7,6 8,8
Obchod (G) 14,9 13,4 11,8 11,8 12,5 10,5 10,2 10,1 12,5 10,5 11,9 13 12,2 11,4 12,2
Doprava a skladování (H) 6,9 8,8 5,9 5,4 7 7,3 5 7 5,8 5,2 6,9 6,3 4,8 5,8 6,5
Ubytování, stravování a pohostinství (I) 6,3 4,2 4,5 3 5,8 3,2 3,7 4 3 3,5 3,4 3 3,3 2,8 3,9
Informační a komunikační činnosti (J) 8,6 3,5 2,1 1,5 0,6 2,2 1,6 2,3 1,7 0,9 2,9 1 1,3 2,8 3
Peněžnictví a pojišťovnictví (K) 5,2 3,1 1,5 2 1,2 1,6 1,5 1,8 2,5 1,9 2,8 2,1 1,3 2,3 2,5
Činnosti v oblasti nemovitostí (L) 1,9 1,1 0,4 0,6 0,9 1,2 0,5 0,3 0,4 0,1 0,8 0,7 0,5 0,7 0,9
Profesní, vědecké a technické činnosti (M) 7,9 4,3 2,7 2,9 2,6 2,6 3,7 3,7 3,7 2,7 6 3,2 2,7 2,9 4,1
Administrativní a podpůrné činnosti (N) 4 2,4 2,2 1,6 2,7 2,6 1,5 0,9 1 2 2,4 2 2 2,9 2,4
Veřejná správa a obrana (O) 7,4 6,2 5,7 6,9 7,2 6,5 6,2 6,6 4,5 6,8 7,2 9,1 4,5 6,3 6,6
Vzdělávání (P) 7,8 5,2 5,7 5,8 5,4 5,6 4,9 7,2 5,9 5,6 6 5,6 5,4 5,3 5,9
Zdravotní a sociální péče (Q) 5,8 5,5 5,5 6,4 7,4 7,1 6,6 7,1 6,7 6,9 7,7 8 6,8 7,2 6,7
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R) 3,7 1,5 1,9 1,6 2 1,2 1,7 1,6 0,6 1,1 1,6 0,8 1,7 1,2 1,7
Ostatní činnosti (S) 2,4 2,2 1,7 2,4 1,1 2 0,9 1,6 1,3 0,9 1,6 1 1,7 1,7 1,8
Činnosti domácností (T) 0,1 0,1 0,8 0,3 0,6 0,1 0,2 0,3 0,9 0,3 0,4 0,3 0 0,8 0,4
Exteritoriální organizace (U) 0 0 0 0 0,1 0 0,2 0 0 0,1 0 0 0 0 0
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

Zdroj: [6] Od roku 2010 je používána již pouze nová klasifikace CZ-NACE, údaje nejsou přesně srovnatelné s dříve používanou klasifikací OKEČ.

Česká republika se obecně vyznačuje ve srovnání s dalšími zeměmi vysokým podílem zpracovatelského průmyslu (v roce 2011 pracovalo až 26,3 % všech zaměstnanců právě ve zpracovatelském průmyslu). V regionálním srovnání je pak nejvyšší podíl průmyslu v Libereckém, Zlínském, Pardubickém kraji a na Vysočině. Praha vykazuje vzhledem ke svému metropolitnímu charakteru strukturu zaměstnanosti výrazně odlišnou od ostatních regionů s nadprůměrným podílem služeb – především podnikatelských a osobních. Středočeský a Ústecký kraj se vyznačují nadprůměrným podílem zaměstnanosti v dopravě a skladování. Ve Středočeském kraji je příčinou koncentrace skladů a logistických center v periferních oblastech pražské metropole kolem významných dopravních tepen. Ústecký kraj zde zase těží z výhodné příhraniční polohy. V Karlovarském kraji je vysoký podíl osob zaměstnán v ubytování a stravování a také zdravotní a sociální péče, což odráží lázeňský charakter regionu. Karlovarský kraj je také společně s Moravskoslezským a Ústeckým krajem největším centrem těžby. Vysočina má ve srovnání s celkem ČR stále velmi vysoký (přibližně dvojnásobný) podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti.

Podíl technologicky vysoce náročného průmyslu
na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu
(2011, %)

 
Větší obrázek

Zdroj: [6]

 

Podíl technologicky středně náročného průmyslu
na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu
(2011, %)

 
Větší obrázek

Zdroj: [6]

Podíl znalostně náročných služeb
na celkové zaměstnanosti (2011, %)


Větší obrázek

Zdroj: [6]

 

Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji
na 1000 zaměstnaných (2010)


Větší obrázek

Zdroj: [9]

V odvětví vysoce technologicky náročného průmyslu vynikají Praha (12,9 %), Jihomoravský (12 %) a Pardubický kraj (10,9 %), kde tento průmysl tvoří víc než 10,5 % celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. V případě Prahy je vysoký podíl technologicky náročného průmyslu způsoben zejména nízkým podílem průmyslu na zaměstnanosti jako takového. Téměř 9% podíl má Jihočeský kraj. Nejmenší podíl vysoce technologicky vysoce náročného průmyslu je v Libereckém kraji (1,3 %). V něm je však v poměrně veliké míře soustředěn průmysl středně technologicky náročný, kdy Liberecký kraj s téměř 40% podílem zaměstnanosti vévodí všem krajům ČR. Podobně vysoký podíl technologicky středně náročného průmyslu je i v Středočeském, Královehradeckém a Plzeňském kraji.

Znalostně náročné služby se koncentrují především v metropolitních oblastech. Z toho také vyplývá, že největší podíl znalostně náročných služeb na celkové zaměstnanosti má jednoznačně Praha (48,1 %), s odstupem následují Jihomoravský kraj (35,4 %). Pouze 24,3 % zaměstnanosti tvoří znalostně náročné služby v Zlínském kraji. V dalších čtyřech krajích (Pardubický, Jihočeský, Liberecký a Vysočina) se podíl znalostně náročných služeb pohybuje ve velmi úzkém intervalu od 26,1 % až 26,9 %.

Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji jsou jednoznačně soustředěni v univerzitních regionech – zejména v Praze a s odstupem pak v Jihomoravském kraji. Přibližně 9 zaměstnanců výzkumu a vývoje na 1000 zaměstnaných je ve Středočeském kraji, kde lze předpokládat propojení s pražskými pracovišti, a v Pardubickém kraji, kde výzkum a vývoj souvisí s koncentrací technologicky náročného průmyslu. V Karlovarském kraji připadá na 1000 zaměstnaných méně než 1 pracovník výzkumu a vývoje (přesně 0,65).

Průměrná měsíční mzda
- přepočet na plnou pracovní dobu (2010, Kč)

Větší obrázek 

 

Produktivita práce -
HDP na zaměstnance (2010, Kč)

Větší obrázek 

Zdroj: [9] V roce 2009 se změnila metodika výpočtu průměrné mzdy, absolutní údaje proto nejsou srovnatelné s předchozími lety.

Průměrná mzda i produktivita práce do značné míry odrážejí odvětvovou strukturu v regionech. Nejvyšší průměrné mzdy i nejvyšší produktivita práce jsou dlouhodobě v Praze a Středočeském kraji. V roce 2010 však byla druhá nejvyšší produktivita práce v Ústeckém kraji, kde HDP na jednoho obyvatele dosáhlo hodnotu přibližně 725 000 KČ. Nejnižší produktivitu práce i mzdy má naopak Karlovarský kraj.

Počet absolventů terciárního vzdělávání na 1000
obyvatel ve věku 15+ - školy se sídlem v kraji (2011)

Větší obrázek 
Zdroj: [2]

 

Účast na dalším vzdělávání - podíl účastníků
vzdělávání na populaci ve věku 25-64 let (2011, %)

Větší obrázek 
Zdroj: [6]

Počet absolventů terciárního vzdělávání v kraji vyplývá z existence a kapacity vysokých škol a vyšších odborných škol v kraji. Přestože velký podíl absolventů pochází z jiného kraje, než v jakém absolvuje vysokou školu, po ukončení školy velká část z nich zůstává v místě studia. Regiony s vyšším počtem absolventů totiž zároveň nabízejí lepší pracovní uplatnění pro lidi s vysokoškolským vzděláním. Nejvyšší počet absolventů terciárního vzdělávání je v Praze a Jihomoravském kraji, následuje Plzeňský a Moravskoslezský kraj. Nejmenší počet je naopak ve Středočeském kraji, zde je však situace specifická díky možným dojezdům do Prahy, a dále pak v Ústeckém, Karlovarském kraji a v kraji Vysočina, u kterých je patrná absence větších vysokých škol.

Účast na dalším vzdělávání je ovlivněna mimo jiné profesní strukturou zaměstnanosti v kraji. Nejvíce se dalšího vzdělávání účastní zaměstnanci v kvalifikačně náročných profesích. Nejvyšší účast na dalším vzdělávání je v Praze a Plzeňském kraji, nejnižší naopak v Jihomoravském a Oloumockém kraji. V Plzeňském kraji oproti loňskému roku účast na dalším vzdělávání významně stoupla, lze předpokládat, že na to mohly mít pozitivní vliv programy a projekty podporující další vzdělávání zaměstnanců.

Pravidelní uživatelé osobního počítače
- podíl na populaci v kraji ve věku 16+ (2010, %)

Větší obrázek 

 

Pravidelní uživatelé internetu
- podíl na populaci v kraji ve věku 16+ (2010, %)

Větší obrázek 

Zdroj: [9]

Počítačové internetové dovednosti patří mezi klíčové kompetence a důležitý indikátor kvality lidských zdrojů. Jsou také významné pro nalezení pracovního uplatnění. Nejvyšší podíl pravidelných uživatelů osobního počítače je v Praze, nejnižší naopak v Libereckém kraji. Liberecký kraj sice zůstává v podílu uživatelů počítače na posledním místě, ale ve srovnání s rokem 2009 zaznamenal největší nárůst podílu pravidelných uživatelů (ze 48,9 % na 55,9 %). Nejčastějším místem, kde lidé přicházejí do pravidelně kontaktu s prací na PC, je zaměstnání. Podíl pravidelných uživatelů počítačů je tak vyšší v regionech s vyšším podílem služeb, nižší naopak v regionech s vyšším podílem zemědělství, těžby a technologicky méně náročného průmyslu. Z hlediska používání internetu hraje další velkou roli dostupnost a cena připojení. Největší podíl pravidelných uživatelů Internetu je v Praze a Královehradeckém kraji, nejmenší v Libereckém a Ústeckém kraji.

Vytisknout stránku

Novinky

Konference „Průmysl 4.0 v praxi“

Odborníci NVF vystoupili na konferenci „Průmysl 4.0 v praxi“, kterou dne 25. 2. 2016 pořádalo Ministerstvo prů...

celý článek 26. 02. 2016

Odborníci NVF se podíleli na přípravě Národní iniciativy Průmysl 4.0

Národní iniciativa Průmysl 4.0 byla poprvé představena ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem na podzim roku 2015. Zák...

celý článek 22. 02. 2016

Slovenští středoškoláci chtějí jít na české VŠ, ukázala analýza

Z analýzy výsledků loňského testování obecných studijních předpokladů společnosti Scio vyplývá, že lepší slovenští středoškolác...

celý článek 19. 02. 2016
archiv novinek
CZ EN