Trhy práce v regionech v roce 2008
Trhy práce v jednotlivých regionech mají svůj specifický vývoj a požadavky na pracovníky, i ony jsou však ovlivněny globálními trendy. Porovnání budoucích změn v ekonomice a potenciálu regionů v oblasti lidských zdrojů je základem pro úspěšnou strategii rozvoje kraje.
|
Struktura populace ve věku 15+ podle
|
Míra nezaměstnanosti (2008, %)
Dlouhodobá nezaměstnanost - podíl nezaměstnaných
|
Zdroj: [6]
Největší nezaměstnanost je trvale v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. I v 2. čtvrtletí 2008, kdy byla nezaměstnanost v ČR obecně velmi nízká, činila v těchto třech regionech přes 7 %. Nízká nezaměstnanost je naopak v Praze, Jihočeském a Středočeském kraji.
Za dlouhodobě nezaměstnané jsou považováni lidé, kteří jsou nezaměstnaní déle než 1 rok. Dlouhodobá nezaměstnanost je v ČR obecně problémem, největší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je v Královéhradeckém kraji, dále pak v Jihomoravském, Ústeckém, Karlovarském, Zlínském, Moravskoslezském a Libereckém.
V souvislosti s propouštěním v důsledku ekonomické krize se v současné sobě projevuje velký nárůst nezaměstnanosti zejména v regionech s velkým podílem průmyslu a méně kvalifikovaných pracovníků. Zobrazované údaje vypovídají o obecné míře nezaměstnanosti podle definice Mezinárodní organizace práce. Nejaktuálnější údaje o registrované míře nezaměstnanosti, která vychází z počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce publikuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
|
Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let |
Profesní struktura zaměstnanosti (2008, %)
|
Zdroj: [6]
Vzdělanostní struktura jednotlivých regionů se významně liší. Největší podíl terciárně vzdělaných mají kraje, které mají města s vysokými školami. Tato města jednak produkují absolventy vysokých škol, zároveň také ve srovnání s jinými kraji nabízejí lepší pracovní uplatnění pro lidi s terciárním vzděláním. Největší podíl teciárně vzdělaných má Praha, Jihomoravský kraj a Královéhradecký kraj. Plzeňský, Jihočeský a Středočeský kraj mají vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva méně, nicméně díky většímu počtu lidí s maturitou je jejich vzdělanostní struktura stále nadprůměrná. Největší podíl lidí, kteří dosáhli jen základního vzdělání má Ústecký, Karlovarský a Liberecký kraj.
Profesní struktura zaměstnanosti v kraji je zde znázorněna na základě kategorií klasifikace KZAM. Nejvyšší podíl kvalifikačně náročných profesí (vedoucí a ředitelé, vědci a odborníci a techničtí pracovníci) je v Praze, Jihomoravském, Plzeňském a Královéhradeckém kraji. Liberecký kraj se vyznačuje nadprůměrným podílem řemeslných pracovníků a obsluhy strojů, které poukazují na vysoký podíl průmyslu. Naopak Karlovarský kraj se vyznačuje vysokým podílem provozních pracovníků ve službách a obchodě.
Odvětvová struktura zaměstnanosti (2008, %)
| Název odvětví (Kód OKEČ) | PHA | STC | JHC | PLK | KVK | ULK | LBK | HKK | PAK | VYS | JHM | OLK | ZLK | MSK | ČR |
| Zemědělství, lesnictví (A) | 0,1 | 3,2 | 5,6 | 4,7 | 1,8 | 2,9 | 2,8 | 3,8 | 4,6 | 8,9 | 3,2 | 4,1 | 2,7 | 2,0 | 3,2 |
| Rybolov (B) | 0,0 | 0,1 | 0,4 | 0,2 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,1 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,1 | 0,0 | 0,1 |
| Těžba (C) | 0,0 | 0,4 | 0,3 | 0,2 | 2,9 | 3,4 | 1,1 | 0,3 | 0,3 | 0,5 | 0,6 | 0,5 | 0,1 | 4,5 | 1,1 |
| Zpracovatelský průmysl (D) | 9,7 | 29,4 | 30,2 | 33,6 | 25,9 | 27,5 | 39,8 | 36,3 | 33,4 | 33,6 | 29,1 | 32,3 | 35,9 | 29,6 | 28,6 |
| Energetika (E) | 1,1 | 1,7 | 1,7 | 1,4 | 1,4 | 2,8 | 1,3 | 1,1 | 1,3 | 2,0 | 1,6 | 1,4 | 1,1 | 1,8 | 1,6 |
| Stavebnictví (F) | 8,3 | 9,3 | 9,9 | 8,5 | 11,1 | 9,7 | 9,3 | 8,1 | 9,9 | 8,7 | 9,7 | 9,7 | 11,2 | 8,7 | 9,3 |
| Obchod (G) | 14,7 | 13,2 | 12,4 | 11,6 | 13,7 | 13,1 | 10,4 | 12,1 | 12,8 | 10,8 | 12,4 | 12,0 | 12,8 | 12,3 | 12,7 |
| Ubytování a stravování (H) | 5,7 | 3,4 | 3,7 | 2,9 | 6,9 | 3,2 | 2,9 | 2,3 | 3,2 | 2,7 | 3,5 | 2,6 | 3,2 | 2,4 | 3,5 |
| Doprava, skladování a spoje (I) | 9,6 | 9,9 | 6,6 | 6,1 | 6,0 | 8,6 | 6,5 | 5,3 | 7,4 | 7,0 | 6,6 | 7,2 | 5,4 | 7,0 | 7,5 |
| Finanční zprostředkování (J) | 5,6 | 2,5 | 2,0 | 2,0 | 2,0 | 2,1 | 1,6 | 2,1 | 2,3 | 1,0 | 2,0 | 1,3 | 1,5 | 1,6 | 2,4 |
| Nemovitosti, pronájem, podnikat. činnosti (K) | 17,4 | 6,7 | 5,7 | 5,7 | 3,4 | 4,7 | 4,1 | 5,1 | 4,5 | 4,0 | 8,6 | 5,1 | 5,0 | 6,1 | 7,2 |
| Veřejná správa a obrana (L) | 7,9 | 6,3 | 7,3 | 6,9 | 7,2 | 7,2 | 5,5 | 6,7 | 5,6 | 5,8 | 6,9 | 6,7 | 5,5 | 6,0 | 6,6 |
| Vzdělávání (M) | 5,4 | 4,9 | 5,1 | 6,6 | 5,6 | 4,4 | 4,5 | 5,8 | 5,2 | 5,3 | 6,9 | 5,9 | 5,7 | 6,5 | 5,6 |
| Zdravotnictví a sociální péče (N) | 7,2 | 4,8 | 6,0 | 6,5 | 8,4 | 5,8 | 6,3 | 7,0 | 6,8 | 6,6 | 5,6 | 7,5 | 7,4 | 7,6 | 6,5 |
| Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (O) | 7,2 | 4,0 | 3,1 | 3,1 | 3,6 | 4,5 | 3,9 | 3,8 | 2,7 | 3,2 | 3,4 | 3,8 | 2,5 | 3,7 | 4,0 |
| Činnosti domácností (P) | 0,0 | 0,1 | 0,0 | 0,0 | 0,1 | 0,1 | 0,0 | 0,1 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,1 | 0,1 |
| Exteritoriální organizace a instituce (Q) | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Celkem | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 |
Zdroj: [6]
Česká republika se obecně vyznačuje ve srovnání s dalšími zeměmi vysokým podílem zpracovatelského průmyslu. V regionálním srovnání je pak nejvyšší podíl průmyslu v Libereckém, Královéhradeckém a Zlínském kraji. Praha vykazuje vzhledem ke svému metropolitnímu charakteru strukturu zaměstnanosti výrazně odlišnou od ostatních regionů s nadprůměrným podílem služeb – především podnikatelských a osobních. Středočeský a Ústecký kraj se vyznačují nadprůměrným podílem zaměstnanosti v dopravě, skladování a spojích. Ve Středočeském kraji je přičinou koncentrace skladů a logistických center v periferních oblastech pražské metropole kolem významných dopravních tepen. Ústecký kraj zde zase těží z výhodné příhraniční polohy. V Karlovarském kraji je vysoký podíl osob zaměstnán v ubytování a stravování, což odráží turistický a lázeňský charakter regionu. Karlovarský kraj je také společně s Moravskoslezským a Ústeckým krajem největším centrem těžby. Vysočina má ve srovnání s celkem ČR stále velmi vysoký (přibližně trojnásobný) podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti.
|
Podíl technologicky vysoce náročného průmyslu
|
Podíl technologicky středně náročného průmyslu
|
|
|
Podíl znalostně náročných služeb
 Zdroj: [6] |
Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji  Zdroj: [9] |
V odvětví vysoce technologicky náročného průmyslu jednoznačně dominuje Pardubický kraj, kde tento průmysl tvoří 12,5 % celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. Více než 9 % podíl má také Jihočeský kraj. Nejmenší podíl vysoce technologicky vysoce náročného průmyslu je v Libereckém kraji (2 %). V něm je však v poměrně veliké míře soustředěn průmysl středně technologicky náročný. Stejně jako v Plzeňském kraji, na Vysočině a ve Středočeském kraji zde podíl středně technologicky náročného průmyslu na celkové zaměstnanosti v průmyslu přesahuje 40 %.
Znalostně náročné služby se koncentrují především v metropolitních oblastech. Z toho také vyplývá, že největší podíl znalostně náročných služeb na zaměstnanosti má jednoznačně Praha (44 %), s odstupem následují Jihomoravský a Moravskoslezský kraj (25 %). Méně než 20 % zaměstnanosti tvoří znalostně náročné služby v Libereckém kraji, který je tradičně průmyslový a na Vysočině, kde se projevuje absence dominantní metropole, která by na sebe znalostně náročné služby strhávala.
Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji jsou sebe jednoznačně soustředěni v univerzitních regionech – zejména v Praze a s odstupem pak v Jihomoravském kraji. Více než 7 zaměstnanců výzkumu a vývoje na 1000 zaměstnaných je též ve Středočeském kraji, kde lze předpokládat propojení s pražskými pracovišti, a v Pardubickém kraji a Libereckém kraji, kde výzkum a vývoj souvisí s koncentrací technologicky náročného průmyslu.
|
Průměrná měsíční mzda |
Produktivita práce -
|
Zdroj: [9]
Průměrná mzda i produktivita práce do značné míry odrážejí odvětvovou strukturu v regionech. Nejvyšší průměrné mzdy i nejvyšší produktivita práce jsou v Praze a Středočeském kraji. Nejnižší produktivitu práce i mzdy má naopak Karlovarský kraj.
|
Počet absolventů terciárního vzdělávání na 1000
|
Účast na dalším vzdělávání - podíl účastníků
|
Počet absolventů terciárního vzdělávání v kraji vyplývá z existence a kapacity vysokých škol a vyšších odborných škol v kraji. Přestože velký podíl absolventů pochází z jiného kraje, než v jakém absolvuje vysokou školu, po ukončení školy velká část z nich zůstává v místě studia. Regiony s vyšším počtem absolventů totiž zároveň nabízejí lepší pracovní uplatnění pro lidi s vysokoškolským vzděláním. Nejvyšší počet absolventů terciárního vzdělávání je v Praze a Jihomoravském kraji, následuje Moravskoslezský kraj a Vysočina. Nejmenší počet je naopak ve Středočeském kraji, zde je však situace specifická díky možným dojezdům do Prahy.
Účast na dalším vzdělávání je ovlivněna mimo jiné profesní strukturou zaměstnanosti v kraji. Nejvíce se dalšího vzdělávání účastní zaměstnanci v kvalifikačně náročných profesích. Nejvyšší účast na dalším vzdělávání je v Praze, nejnižší naopak v Moravskoslezském, Karlovarském a Libereckém kraji.
|
Pravidelní uživatelé osobního počítače
|
Pravidelní uživatelé internetu
|
Zdroj: [9]
Počítačové internetové dovednosti patří mezi klíčové kompetence a důležitý indikátor kvality lidských zdrojů. Jsou také významné pro nalezení pracovního uplatnění. Nejvyšší podíl pravidelných uživatelů osobního počítače je v Praze, nejnižší naopak v Libereckém kraji. Nejčastějším místem, kde lidé přicházejí do pravidelně kontaktu s prací na PC, je zaměstnání. Podíl pravidelných uživatelů počítačů je tak vyšší v regionech s vyšším podílem služeb, nižší naopak v regionech s vyšším podílem zemědělství, těžby a technologicky méně náročného průmyslu. Z hlediska používání internetu hraje další velkou roli dostupnost a cena připojení. Největší podíl pravidelných uživatelů Internetu je v Praze a Středočeském kraji, nejmenší v Libereckém, Ústeckém a Olomouckém kraji.
