Projektant/ konstruktér
Zpět na seznam profesí v elektrotechnickém průmyslu
Vývoj a popis této typové pozice odpovídá též následujícím:
Konstruktér; Produktový vývojář; Projektant; Technik; Mechatronik
| Budoucí poptávka po profesi (2009-2020) |  |
|---|
Trend v poptávce po profesi (profesní skupině):
Česká republika má v příštích letech velmi dobrou šanci získat mnoho investic zaměřených na výzkum a vývoj v elektrotechnice (zejména v mikroelektronice a v „energetické“ elektrotechnice – výrobě generátorů atd.). Outsourcing činností v průmyslu se v západní Evropě a v USA přesouvá od montážních činností k designu a k vývoji a to bude zvyšovat nároky na kvalifikace v cílových zemích outsourcingu – zejména ve východní Evropě a Asii. Dalším faktorem je růst trhu s elektrotechnikou/elektronikou a jejím prolínáním do dalších oblastí, na což tradiční základny ve vývoji těchto produktů – USA, Velká Británie, Německo, Skandinávie – nemají dostatek kapacit. Nutno ale počítat s tím, že konkurence asijských zemí a Ruska bude v této oblasti veliká.
Projektanti a konstruktéři jsou dlouhodobě klíčové a nedostatkové profese. Jejich nedostatek může limitovat rozvoj celého sektoru stejně jako nedostatek ICT odborníků. Predikovaný růst počtu VŠ absolventů technických směrů tento problém může jen částečně odstranit. Zohlednit se musí jednak skutečnost, že jen malá část absolventů bude hledat uplatnění v elektrotechnickém sektoru, a také regionální hledisko. Získat kvalitního vývojáře nemusí být problém v Praze, Brně, Ostravě nebo Plzni, avšak firmy v „odlehlejších“ regionech budou v mnohem horší pozici.
Celkově bude tedy poptávka po těchto profesích růst rychleji než nabídka. V případě projektantů, designérů a elektroinženýrů je trh práce již delší dobu vystaven negativním trendům, které souvisí s preferencemi studentů a úrovní výuky technických předmětů již na základních školách. Ta dlouhodobě není dostatečná a úroveň znalostí studentů v matematice, logice, geometrii, fyzice či chemii často nevytváří dobré základy pro další studium na vyšších stupních ani pro uplatnění v technických profesích. Navíc zájem o studium technických předmětů a oborů není dostatečný v porovnání s ekonomickými nebo humanitními směry. I z tohoto důvodu nabídka techniků dlouhodobě nepostačuje poptávce a tento odstup se díky rostoucímu zájmu firem příliš nesnižuje.
Současné a budoucí požadované dovednosti:
Pracovník ve vývoji a konstrukci by měl v ideálním případě mít technické a specializované znalosti v rovnováze se znalostmi z oblasti práva (bezpečnost, životní prostředí, ochrana duševního vlastnictví), z oblasti ekonomiky (studie proveditelnosti, rozpočet projektu, zdroje financování), z oblasti projektového managementu (řízení fází projektu) a řízení lidí (týmová spolupráce). Požadováno je analyzování a řešení problémů, tvořivé myšlení, navrhování technických inovací, implementace nových metod. Zpravidla bývá požadován také přehled o konkurenčním prostředí, zahraničních zkušenostech a nejnovějších materiálech, metodách, technologiích. Proto je také nezbytná vysoká úroveň jazykových dovedností.
|
IT znalosti
|
Business
|
Procesy, řízení, organizace
|
Soft skills
|
||||
|
Současný význam dovedností
|
 |
 |
|
|
|||
|
Budoucí význam dovedností
|
 |
|
|
|
|||
|
Jazykové znalosti
|
Mezioborové znalosti
|
Specializované tech. znalosti
|
Obecné tech. znalosti
|
||||
|
Současný význam dovedností
|
|
|
 |
|
|||
|
Budoucí význam dovedností
|
|
|
|
|
|||
