Elektroinženýr
Zpět na seznam profesí v elektrotechnickém průmyslu
Vývoj a popis této typové pozice odpovídá též následujícím:
Technolog výroby; Vedoucí investic a engineeringu; Technický manažer provozu; Projektant výroby
Budoucí poptávka po profesi (2009-2020)
Trend v poptávce po profesi (profesní skupině):
Na straně nabídky dojde k nárůstu elektroinženýrů s magisterským stupněm studia na úkor středoškolských elektrotechniků. V různých firmách se však může uplatnění inženýrů a techniků překrývat. Častěji bude docházet k tomu, že na pozici technika-středoškoláka bude nově přijat inženýr. Stále více pozic z oblasti technologie výroby bude obsazována absolventy terciárního vzdělání. Poptávka po pracovnících na pozice technologů určitě poroste (pravděpodobně však ne příliš výrazně).
V případě elektroinženýrů – avšak i projektantů a designérů – je trh práce již delší dobu vystaven negativním trendům, které souvisí s preferencemi studentů a úrovní výuky technických předmětů již na základních školách. Ta dlouhodobě není dostatečná a úroveň znalostí studentů v matematice, logice, geometrii, fyzice či chemii často nevytváří dobré základy pro další studium na vyšších stupních ani pro uplatnění v technických profesích. Navíc zájem o studium technických předmětů a oborů není dostatečný v porovnání s ekonomickými nebo humanitními směry. I z tohoto důvodu nabídka techniků dlouhodobě nepostačuje poptávce a tento odstup se díky rostoucímu zájmu firem příliš nesnižuje.
Současné a budoucí požadované dovednosti:
Od pracovníků v této profesní skupině se zpravidla očekává ukončený magisterský stupeň vzdělání. Elektroinženýři zavádějí a řídí technologické procesy ve výrobě (příprava nových výrobků a výrob a jejich bezproblémový chod). Důležité jsou obecné technické znalosti na vysoké úrovni (fyzikální souvislosti jevů, konstrukční možnosti materiálů a výhody a nevýhody používaných technologií, analýza problémů vyššího technického stupně). Elektroinženýři jsou hlavním koordinátorem činností na technické úrovni. Spolupracují s pracovníky z dalších oddělení (vývoj, konstrukce, IT, obchod), soustřeďují technické informace z různých oborů, navrhují technické inovace. Elektroinženýr musí mít představu o ekonomických dopadech své vlastní činnosti a být v úzkém kontaktu s projektovým manažerem nebo výrobním ředitelem v řešení otázek nákladovosti, organizace procesů a řízení lidských zdrojů. Požadována je elementární úroveň těchto dovedností. Individualizace výrobků významně ovlivní požadavky na elektroinženýry.
Zejména u složitějších investičních celků řídí elektroinženýři celý proces – identifikace potřeb klienta, návrh koncepce řešení, rozpracování dílčích úkolů v týmech, konsolidace do celkového řešení, tvorba podkladů pro týmy elektrotechniků, zavedení do výroby, testování, instalace u klienta. V segmentu hotových výrobků elektroinženýři stanovují základní varianty (komponenty a jejich možné slučování). Připravují manuály a výrobně technické postupy pro tvorbu různých variant výrobků. Samotná výroba a přizpůsobování výrobků specifickým požadavkům zákazníků je pak více otázkou obchodně-logistickou.
|
IT znalosti
|
Business
|
Procesy, řízení, organizace
|
Soft skills
|
||||
|
Současný význam dovedností
|
 |
 |
|
|
|||
|
Budoucí význam dovedností
|
 |
|
|
|
|||
|
Jazykové znalosti
|
Mezioborové znalosti
|
Specializované tech. znalosti
|
Obecné tech. znalosti
|
||||
|
Současný význam dovedností
|
|
|
|
 |
|||
|
Budoucí význam dovedností
|
|
|
|
|
|||
