Odvětví vodní dopravy v ČR prošlo v uplynulých letech poměrně složitým vývojem. Plavební podmínky na českých řekách se postupně zhoršovaly a to zejména na nejdůležitější řece Labi. Splavnost Labe se poslední roky pohybuje na nejhorších hodnotách za sledovanou historii a největším problémem je úsek u státní hranice s Německem, který omezuje propojení české říční plavby s přímořskými přístavy. Lodní doprava tak postupně ztrácí na významu jak oproti silniční, tak železniční dopravě. Česká republika se sice zavázala plavební podmínky na českých řekách zlepšit, avšak realizace příslušných projektů na řekách se zpožďuje. Vzhledem k omezeným možnostem praxe klesá i zájem studentů o studium oborů, které připravují uchazeče pro práci v odvětví vodní dopravy. Dlouhodobě se situace může zlepšit, protože nedostatek kvalifikovaných lodníků je problémem celé Evropy a poptávka po námořnících stoupá. Vzhledem k významu lodní dopravy pro obchod EU je množství a kvalita absolventů (včetně vnitrozemských států) sledována a pokud se ČR podaří vyřešit problémy se splavností Labe, může počet pracovníků vzrůst. Vzhledem k dlouhému projednávání a investičnímu horizontu úprav vodních toků je však naplnění tohoto scénáře v příštím desetiletí méně pravděpodobné.

Vývoj zaměstnanosti v odvětví (v tis.):	Podíl zaměstnanosti v odvětví na celkové zaměstnanosti:
Zdroj: [1]	Zdroj: [1]