Těžba uhlí

	Do tohoto odvětví patří povrchová nebo podzemní těžba uhlí, lignitu a rašeliny a práce vedoucí k jejich úpravě, jako je třídění, čištění či výroba briket ap. (OKEČ 10).

Budoucnost odvětví

Vývoj v odvětví těžby uhlí bude závislý na prolomení či zachování limitů pro těžbu uhlí. Je proto obtížné předvídat budoucí poptávku po profesích v tomto odvětví, protože bude ovlivněná politickým rozhodnutím, které je dnes těžko odhadnutelné. ...více...

Minulý vývoj odvětví

Podíl zaměstnanosti v těžbě uhlí na celkové zaměstnanosti mezi lety 2001-2007 v ČR poklesl z 1,1 % na 0,7 %. V odvětví zaniklo téměř 15 tisíc pracovních míst – pokles zaměstnanosti o 29 % byl druhý největší v české ekonomice (po textilním, oděvním a kožedělném průmyslu). I přesto toto odvtěví vytváří více pracovních míst, než je obvyklé v dalších zemích EU. Na pokles zaměstnanosti v těžbě uhlí měly vliv především stanovené těžební limity, které těžbu v některých oblastech zastavily. Tyto těžební limity jsou ve starých členských zemích aplikovány ještě přísněji, což způsobuje rozdíl v zaměstnanosti.

Produktivita práce v těžbě uhlí mezi lety 2000 a 2006 v ČR velmi rychle rostla a to i ve srovnání s EU. Zatímco v roce 2000 byla produktivita práce v těžbě uhlí v ČR oproti EU-25 zhruba poloviční, v roce 2006 se již dostala na stejnou úroveň jako v EU-27 (32 tis. EUR na zaměstnanou osobu).

Z hlediska profesní struktury představovali v ČR největší skupinu v těžbě uhlí kvalifikovaní řemeslníci (51 % v roce 2007) a dále pak obsluha strojů a zřízení, jejíž podíl vzrostl z 15 % v roce 2001 na 24 % v roce 2004. V témž období naopak v odvětví poklesl počet vědců a odborníků z 3,9 % na 2,2 % i technických pracovníků z 18,5 % na 13,7 %. V EU-15 naproti tomu podíl těchto kvalifikačně náročných profesí v těžbě uhlí mírně vzrostl. Na úbytek kvalifikované pracovní síly mohla mít vliv právě nejasná perspektiva odvětví, která počítala v minulosti spíše s úbytkem podílu uhlí na dodávce energetických surovin.

Kvalifikační struktura odvětví byly v ČR po celé sledované období přibližně stejná, s naprosto převažujícím podílem lidí se středním vzděláním (83 %). V EU-15 je v odvětví vyšší podíl terciárně vzdělaných (15 % oproti 6 % v ČR), ale na druhé straně i vyšší podíl lidí pouze se základním vzděláním (26 % oproti 10 %). Vzdělanostní struktura odvětví těžby uhlí se v EU-15 měnila dynamičtěji než v ČR, rychleji ubývalo lidí se základním vzdělání, což je vzhledem k jejich většímu přirozené. Přibližně stejně rychlý byl v EU-15 i v ČR přírůstek podílu terciárně vzdělaných.

Nejvíce zastoupenými skupinami profesí v tomto odvětví jsou kvalifikovaní řemeslníci, techničtí pracovníci, obsluha strojů a zařízení a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. V letech 2001-2007 významně vzrostl podíl pracovníků obsluhy strojů a zařízení z 14,9 na 23,5 %. Tento nárůst je v rozporu s vývojem v EU-15 i EU-25, kde došlo naopak k  poklesu o více než 3 p. b. K  nárůstu došlo i v podílu kvalifikovaných řemeslníků, a to ze 45 % na 50,7 %.  Podíl pomocných a nekvalifikovaných pracovníků a technických pracovníků v tomto období naopak poklesl. V případě technických pracovníků se jednalo o opačný trend než v EU-15 i  EU-27, kde jejich podíl naopak vzrostl.

Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti (v %):	Vzdělanostní struktura (v %):
Zdroj: [7]	Zdroj: [7]
Produktivita práce:
Zdroj: [8]

Profesní struktura odvětví (v %):

Vytisknout stránku