Zpět na seznam odvětví

	Do této skupiny odvětví je zahrnuta výroba textilních vláken, tkaní látek a konečná úprava textilií a šatstva, výroba hotových textilních výrobků jako ložního prádla, dek, koberců, provaznického zboží, pletených a háčkovaných tkanin a výrobků (OKEČ 17), dále výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin (OKEČ 18), výroba usní, brašnářských a sedlářských výrobků a výroba obuvi kromě ortopedické (OKEČ 19).

Tradičně silný textilní, oděvní a kožedělný průmysl má v České republice nejhorší období již patrně za sebou. V tomto odvětví bude pokles zaměstnanosti pravděpodobně dále pokračovat a pravděpodobně bude výraznější – do roku 2020 může zaniknout téměř jedna třetina pracovních míst, která odvětví mělo v roce 2008. Textilní, oděvní a kožedělní průmysl zůstane pod silným tlakem dovozu a jeho budoucnost závisí na schopnosti výrazně zvýšit produktivitu práce, která je zatím stále nedostatečná, a na cílené orientaci na segment funkčních a průmyslových textilií. Hospodářská krize strukturální změny urychlí, neměla by však znamenat ohrožení odvětví jako celku. Dlouhodobé perspektivy pro odvětví nemusí být tak negativní, pokud se podaří odstranit alespoň část slabin, které v současné době snižují jeho konkurenceschopnost.

Na rozdíl od jiných průmyslových odvětví má textilní, oděvní a kožedělný průmysl slabší výzkumnou základnu, což snižuje poptávku po vysoce kvalifikovaných pracovnících a inovační potenciál odvětví obecně. Spolupráce firem a výzkumných institucí na aplikaci výsledků výzkumu a vývoje v praxi rovněž potřebuje posílit. Mezi slabiny tohoto odvětví patří navíc zaměření na výrobní část produktového řetězce, která má nižší přidanou hodnotu a je nejvíce vystavena vlivu levnější zahraniční konkurence. U všech zmíněných slabin jsou však patrné známky zlepšování.

Vzdělání se specializací na textilní výrobu zaznamenalo v uplynulých letech výrazný útlum zájmu ze strany studentů a to dnes působí firmám obtíže při nahrazování odcházejících pracovníků. V současné době pociťují podniky nedostatečnou nabídku jak  u pracovníků s výučním listem, tak v oblasti profesí, které vyžadují úplné střední a vysokoškolské vzdělání. Právě tyto profese však představují základ budoucí konkurenceschopnosti, protože výhody, které např. textilní průmysl v ČR stále má v oblasti funkčních látek, ochranných oděvů a technických textilií nejsou trvalé a v oblasti výrobkových inovací bude nutné neustále posouvat odvětví kupředu. Textilní a oděvní průmysl má velký potenciál v oblasti nanotechnologických aplikací a právě to bude významně proměňovat poptávku po znalostech a dovednostech. Poroste také význam pracovníků, kteří budou schopni lépe kombinovat odborné znalosti v oblasti textilií se znalostmi v oblasti technologie a moderního strojního vybavení (na středoškolském stupni) a se znalostmi potřeb zákazníků, trendů na trhu, logistiky a marketingu (na středoškolském a vysokoškolském stupni). Právě tyto nevýrobní činnosti jsou českými podniky v řadě odvětví opomíjeny a přitom představují základ konkurenceschopnosti většiny průmyslových společností ve vyspělých zemích. 

Vývoj zaměstnanosti v odvětví (v tis.):	Podíl zaměstnanosti v odvětví na celkové zaměstnanosti:
Zdroj: [1]	Zdroj: [1]
Vzdělanostní a věková struktura odvětví (v %):	Profesní struktura odvětví (rok 2008):
Zdroj: [6]	Zdroj: [6]