Ostatní zpracovatelský průmysl

Zpět na seznam odvětví

	Zpracovatelský průmysl vyrábí velkou škálu výrobků, z nichž většina je zařazena do samostatných odvětví. Zde zařazená produkce je zbytkem, který nebyl začleněn jinde. Patří sem výroba nábytku, klenotů, hudebních nástrojů, sportovních potřeb, hraček, bižuterie, kartáčnických výrobků, knoflíků, kancelářských potřeb, linolea, ražení mincí ap. (OKEČ 36). Součástí této skupiny odvětví je též recyklace druhotných surovin, zejména kovového odpadu a šrotu a dále nekovového odpadu mechanickým a chemickým způsobem OKEČ 37).

Budoucnost odvětví

Odvětví se v posledních letech daří zvyšovat produktivitu práce. Díky tomu roste konkurenceschopnost českých výrobců na tuzemském i evropském trhu. O úspěšnosti českých výrobců svědčí i stále rostoucí vývoz na náročný německý trh ...více...

Minulý vývoj odvětví

Ostatní zpracovatelský průmysl se skládá z široké škály oborů, mezi které patří především výroba nábytku, hudebních nástrojů, hraček a sportovního náčiní a také recyklace druhotných surovin. Díky této rozdílnosti působí na vývoj zaměstnanosti v odvětví více odlišných trendů. Odvětví si v ČR mezi lety 2001-2007 zachovalo poměrně stabilní podíl na celkové zaměstnanosti (mezi 1,8 % a 2 %). Mezi lety 2001-2007 v odvětví ubylo 7 tis. pracovních míst, čímž zaměstnanost poklesla o 7 %. Pokles zaměstnanosti – ale také pokles produkce – zasáhl zejména výrobu klenotů a hudebních nástrojů, ostatním odvětvím se dařilo lépe. Výroba hraček i nábytku byla sice v rostoucí míře vystavena konkurenci ze zemí jako Polsko, Čína a další, avšak jejich produkce přesto rostla a celková zaměstnanost buď klesla jen mírně (výroba nábytku), nebo dokonce stoupla (výroba hraček). Více než dvojnásobně vzrostly tržby v recyklaci nerostných surovin, přičemž zaměstnanost se zde zvýšila jen nepatrně. Díky podpoře třídění komunálního odpadu se rychleji rozvíjí recyklace nekovového odpadu (papír, plasty, sklo ...). Ani ve zbytku EU nezaznamenal zpracovatelský průmysl j.n. nijak dramatické změny v zaměstnanosti. Podíl tohoto odvětví na zaměstnanosti v EU-27 i EU-15 byl nižší než v ČR, činil přibližně 1,2 %.

Produktivita práce v odvětví v uplynulých letech v ČR stabilně rostla, mezi lety 2001 a 2006 se dostala z 6,7 tis. EUR na zaměstnance na 13,8 tis. EUR. V EU- 25 a EU-27 není možné pozorovat jednoznačný trend v produktivitě práce. Produktivita práce v EU-27 je však přesto více než dvojnásobná ve srovnání s ČR. Na vývoji odvětví (zejména výroby nábytku) v ČR se příznivě podepsalo tempo růstu výstavby bytů - rostla díky silné skupině spotřebitelů ve věku, kdy si pořizují vlastní bydlení. Pozitivní vliv měl také rostoucí tlak na ekologické zpracování odpadů, které tvoří druhou významnou složku odvětví.

Profesní struktura v ČR se mezi lety 2001 a 2007 proměnila jen mírně. Poklesl podíl řemeslníků v odvětví, vzrostl naopak podíl technických pracovníků a obsluhy strojů. Podíl obsluhy strojů na celkové zaměstnanosti ve zpracovatelské průmyslu j.n. je v ČR oproti EU-27 i EU-15 dvojnásobný. V zemích EU je mnohem častější zaměstnání pracovníků na pozicích pomocných dělníků, vyšší je podíl administrativních pracovníků. Naprostá většinu pracovníků v tomto odvětví v ČR má střední vzdělání, vysokoškoláků byly v roce 2007 pouze 4 %. V EU-15 i EU-27 je v odvětví výrazně vyšší podíl vysokoškoláků (15 % a 13 %), ale zároveň i lidí se základním vzděláním. Jak v EU, tak v ČR je možné mezi lety 2001 a 2007 pozorovat zřetelný růst podílu lidí se středním i vysokoškolským vzděláním. 

Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti (v %):	Vzdělanostní struktura (v %):
Zdroj: [7]	Zdroj: [7]
Produktivita práce:
Zdroj: [8]

Profesní struktura odvětví (v %):

                  Zdroj: [7]

Vytisknout stránku