Výroba motorových vozidel

Zpět na seznam odvětví

	Toto odvětví zahrnuje výrobu motorových vozidel kromě motocyklů, tedy výrobu automobilů osobních, nákladních, autobusů a trolejbusů, ale i ostatních motorových vozidel např. pro jízdu po sněhu či golfových, výrobu požárních aut, čisticích a kropicích vozů, laboratoří nebo zubolékařských stanic, vozidel s míchačem betonu ap. Dále se v tomto odvětví vyrábějí motory do uvedených vozidel a do motocyklů, karoserie, návěsy a přívěsy, dále díly a příslušenství pro motorová vozidla (OKEČ 34).

Budoucnost odvětví

Vývoj zaměstnanosti v odvětví bude v nejbližších letech ovlivněn dvěma protichůdnými trendy – zpomalením poptávky po automobilech na evropských trzích na jedné straně a rozšiřováním výroby v nových závodech na severní Moravě, které postupně vytvoří několik tisíc nových pracovních míst. ...více...

Minulý vývoj odvětví  

Podíl výroby motorových vozidel na celkové zaměstnanosti v ČR mezi lety 2001-2007 velmi dynamicky rostl. V roce 2001 činil 1,5 % celkové zaměstnanosti, v roce 2007 se již přiblížil 3 %. V EU-27 i EU-15 ve stejném období podíl výroby motorových vozidel na celkové zaměstnanosti prakticky stagnoval na hodnotách 1,3 % (resp. 1,4 %). Stagnace byla způsobena zejména přesunem výrobních kapacit do zemí východní Evropy (včetně ČR), které nabízejí nižší náklady na pracovní sílu a zároveň dobrou infrastrukturu a funkční subdodavatelskou síť. Příčinou nárůstu zaměstnanosti v odvětví v ČR byly rozsáhlé zahraniční investiční projekty, které během šesti let 2001-2007 vytvořily 73 tisíc pracovních míst (nárůst zaměstnanosti byl 103 %). Automobilový průmysl se stal druhým nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu v ČR s velmi výrazným příspěvkem k HDP a exportu ekonomiky.

Produktivita práce v odvětví automobilového průmyslu se v ČR v roce 2006 pohybovala zhruba na poloviční úrovni ve srovnání s EU-27. Mezi lety 2000 a 2006 nicméně rostla v ČR rychleji než v EU a zaostávání se snižovalo. Velká část výrobců v automobilovém průmyslu zahájila výrobu v ČR před méně než deseti lety (v roce 1998 měl český automobilový průmysl jen 40 % pracovních míst ve srovnání s rokem 2007) a proto je technologická úroveň, kvalita procesního řízení a s tím spojené  zvyšování produktivity práce na poměrněi dobré úrovni.

Z hlediska profesní struktury se odvětví výroby motorových vozidel v ČR liší od EU-27 i EU-15. V ČR pracuje v tomto odvětví dlouhodobě více technických pracovníků (KZAM 3) a naopak méně vědců a odborníků (KZAM 2). Mezi lety 2001 a 2007 došlo v ČR k výraznému nárůstu podílu pracovníků obsluhy strojů a zařízení (KZAM 8) z 35 % na 46 %. Profesní struktura vypovídá o tom, že v ČR jsou soustředěny zejména výrobní a montážní linky na výrobu motorových vozidel, zatímco podíl náročnějších složek odvětví (např. konstrukce) je zatím malý.

Tomu odpovídá i vzdělanostní struktura odvětví. Podíl terciárně vzdělaných ve výrobě motorových vozidel je v ČR výrazně nižší (6% oproti 23% v EU-15). Celkový nárůst podílu terciárně vzdělaných, ke kterému došlo v české populaci mezi lety 2001 a 2007, se v odvětví výroby motorových vozidel neprojevil. Nízký podíl lidí pouze se základním vzděláním v odvětví je možno přičítat celkové vzdělanostní struktuře české populace, ve které je oproti Evropě střední vzdělání silně rozšířeno.

V letech 2001-2007 došlo v odvětví výroby motorových vozidel k významným změnám v profesní struktuře. Nejvíce zastoupeným skupinami jsou stále pracovníci obsluhy strojů a zařízení a kvalifikovaní řemeslníci, s postupem změn ve výrobě došlo ale k obrácení jejich pozic – významně vzrostl podíl obsluhy strojů na celkové zaměstnanosti v tomto odvětví a úměrně této změně poklesl podíl kvalifikovaných řemeslníků. Podíl ostatních profesí v profesní struktuře tohoto odvětví se nezměnil. Podíl pracovníků obsluhy strojů a zařízení se v letech 2001-2007 zvýšil z 34,9 na 46,5 %, tak došlo k významnému odchýlení od průměru EU-15 i EU-27, kde je jejich podíl v průměru o 20 p.b. nižší. Výrazně menší je potom oproti průměru EU také podíl vědců a odborníků v tomto odvětví. Stejně jako v mnoha jiných odvětvích zpracovatelského průmyslu se zde projevil trend výrazného outsourcingu montáže komponentů ze západní Evropy do ČR, který poptávku po obsluze strojů a výrobních dělnících obecně výrazně zvýšil.

Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti (v %):	Vzdělanostní struktura (v %):
Zdroj: [7]	Zdroj: [7]
Produktivita práce:
Zdroj: [8]

Profesní struktura odvětví (v %):

                  Zdroj: [7]

Vytisknout stránku