Odvětví strojírenské výroby se na počátku 21. století potýkalo zejména s velmi nízkou produktivitou práce, která zhoršovala jeho konkurenceschopnost na klíčovém německém trhu. V roce 2001 dosahovala pouze 18 % průměru zemí, které byly řazeny do EU-25. I zde vedly investice během pěti let k výraznému nárůstu produktivity, která do roku 2006 dosáhla třetiny hodnoty pro EU- 27 a zvýšila se tak více než dvakrát.

I přes výrazný nárůst produkce tak došlo ve sledovaném období k poklesu zaměstnanosti. Podíl odvětví strojního inženýrství na celkové zaměstnanosti byl v ČR v letech 2001-2007 vyšší než je průměr EU-15 i EU-27. Během těchto let měl ovšem stejně jako v EU- 15 a EU-27 klesající tendenci – z 3,1 % poklesl na 2,8 %.

Poptávka po strojírenské výrobě byla v tomto období vysoká, i když v její struktuře byly zastoupeny spíše komponenty a dílčí dodávky pro investiční celky zahraničních (zejména německých) dodavatelů. Proto se v období 2001-2007 nezvýšila poptávka po vysokoškolácích, kteří nadále tvoří asi jednu desetinu zaměstnaných. Vzhledem k rostoucímu podílu středoškoláků v ekonomice obecně tak ubylo jen pracovníků se základním vzděláním o 4 p. b.

V letech 2001-2007 došlo v tomto odvětví pouze k nepatrným změnám v profesní struktuře, které představovalo mírné zvýšení podílu kvalifikovaných řemeslníků (41,3 % v roce 2007) na celkové zaměstnanosti v tomto odvětví. O několik procentních bodů je v ČR oproti EU- 15 a EU-27 vyšší podíl pracovníků obsluhy strojů, nepatrně menší je potom oproti průměru EU podíl vědců a odborníků v tomto odvětví. Na rozdíl od trendu v EU-15 i EU-27 jejich podíl na celkové zaměstnanosti klesal, protože v období 2001-2007 se nová pracovní místa tvořila zejména v obsluze strojů a na pozicích kvalifikovaných řemeslníků.

Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti (v %):	Vzdělanostní struktura (v %):
Zdroj: [7]	Zdroj: [7]
Produktivita práce:
Zdroj: [8]