Výroba pryžových a plastových výrobků

Zpět na seznam odvětví

	Průmyslová výroba pryže a plastů je charakterizována použitými surovinami. Spektrum vyráběných produktů je široké, patří sem např. výroba pryžových plášťů a duší, protektorování pneumatik, výroba hadic, rour a trubic, desek, dopravníkových pásů, hygienických výrobků, ošacení, obalů, výrobků pro stavebnictví jako jsou dveře, okna, okapy, podlahové krytiny, sanitární výrobky, dále kuchyňské potřeby, kancelářské a školní potřeby, záchranné vesty ap. (OKEČ 25).

Budoucnost odvětví

Výroba pryžových a plastových výrobků bude i přes důsledky hospodářské krize odvětví poměrně perspektivní. Je ze značné části dodavatelské neboť jeho výstupy slouží jako komponent v dalších odvětvích ...více...

Minulý vývoj odvětví  

Výroba plastů a gumárenských výrobků patřila k uplynulých letech k nejrychleji rostoucím odvětvím průmyslu, což mělo na zaměstnanost výrazně pozitivní vliv. V odvětví vzniklo na dvacet tisíc nových pracovních míst, což celkový počet zvýšilo o téměř jednu třetinu. Podíl odvětví výroby pryží a plastů na celkové zaměstnanosti se v letech 2001-2007 zvýšil z 1,4 % na 1,7 %. V zemích EU-15 došlo naopak v průměru k mírnému poklesu z 0,9 % na 0,8 %.

Za výrazným růstem plastikářství a gumárenství v ČR stála zejména vysoká poptávka odběratelských odvětví – automobilového průmyslu (interiéry vozů, pneumatiky), elektrotechnického průmyslu (kabeláž, spotřební elektronika) a stavebnictví (okna, inženýrské sítě).

Produktivita práce v tomto odvětví dosahuje hodnoty 21,3 tis. EUR na zaměstnanou osobu, ve srovnání s EU-27 se jedná o téměř poloviční produktivitu práce. Oproti jiným odvětvím zde porovnání ČR a EU vychází lépe – zejména proto, že velké množství podniků zde vzniklo až díky programu investičních pobídek v uplynulých letech a jsou proto vybaveny velmi moderní technologií. Například v letech 2004-2006 došlo k prudkému nárůstu produktivity, téměř o 25 %, kterou lze přičíst především těmto investicím. Růst produktivity v EU-27 v těchto letech činil pouhá 4 %. S dosavadním tempem růstu jsou šance na vyrovnání naší a evropské úrovně produktivity práce v tomto odvětví vysoké.

V tomto odvětví došlo v letech 2001-2007 k nárůstu podílu středoškolsky vzdělaných pracovníků na úkor pracovníků se základním vzděláním, podíl pracovníků s vysokoškolským vzděláním se nezměnil. Většina nových podniků je totiž i přes to, že používá velmi moderní technologii, orientována na méně náročné činnosti ve výrobě komponentů pro další průmyslová odvětví a vývoj je spíše opomíjen. Proto je poptávka po vysokoškolsky vzdělaných pracovnících malá a soustřeďuje se na menší okruh pozic managementu a technologie výroby.

V profesní struktuře měli v letech 2001-2007 větší než poloviční podíl na celkové zaměstnanosti v tomto odvětví pracovníci obsluhy strojů a zařízení (56,2 % v roce 2001). Jejich podíl se v letech 2001-2007 snížil o 2 p. b. Kromě nárůstu podílu technických pracovníků z 12,7 na 16 % a poklesu podílu nekvalifikovaných pracovníků v tomto odvětví nedošlo k významným změnám v profesní struktuře. Ve srovnání s EU- 15 a EU-27 se profesní struktura výrazně neliší, v EU-15 došlo pouze k  poklesu podílu pracovníků obsluhy strojů a zařízení na necelých 40 %. Souvisí to zejména s procesem outsourcingu výrobních činností do zemí střední a východní Evropy, který se dotkl převážně těchto typů profesí.

Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti (v %):	Vzdělanostní struktura (v %):
Zdroj: [7]	Zdroj: [7]
Produktivita práce:
Zdroj: [8]

Profesní struktura odvětví (v %):

Vytisknout stránku