Chemický průmysl

Zpět na seznam odvětví

	Odvětví chemického průmyslu se zabývá výrobou základních chemických látek, jako jsou technické plyny, barviva a další základní organické a anorganické látky, průmyslová hnojiva a dusíkaté sloučeniny, plasty, syntetický kaučuk, latex, pesticidy a jiné agrochemické výrobky, nátěrové hmoty, mýdla, saponáty, kosmetické přípravky, výbušniny, klihy, želatina, fotochemie a nenahrané nosiče dat, chemická vlákna (OKEČ 24 bez 24.4).

Budoucnost odvětví

Český chemický průmysl v konkurenční schopnosti zatím zaostává za vyspělými zeměmi, a to jak v samotné EU, tak i mimo ni. I když díky vstupu zahraničního kapitálu a pokračující restrukturalizaci se situace v odvětví postupně zlepšuje ...více...

Minulý vývoj odvětví  

Zaměstnanost v chemickém průmyslu se v ČR dlouhodobě příliš nemění. Během let 2001-2007 klesla o necelá tři procenta, což znamenalo přibližně 1100 pracovních míst. Většina tohoto poklesu se odehrála ve výrobě základních chemických látek, kde převažují velké podniky, které v tomto období prováděly významnější restrukturalizaci.

Podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti je nízký a v období 2001-2007 došlo v ČR i v EU k jeho mírnému poklesu, v ČR z 0,8 na 0,7 %, v EU-15 z 1,1 % na 0,8 %. Relativní pokles významu chemické výroby z hlediska zaměstnanosti byl způsoben zejména tím, že jiná odvětví zpracovatelského průmyslu rostla ve stejném období velmi výrazně.

Produktivita práce v odvětví výroby chemikálií je oproti průměru EU nízká, ve srovnání s EU-27 téměř třetinová. V roce 2007 dosahovala v ČR hodnoty 34,6 tis. EUR na zaměstnanou osobu, v EU-27 91,6 tis. EUR na zaměstnanou osobu. Tempo růstu produktivity bylo v letech 2001-2007 v ČR vyšší než v EU, dochází tak k postupnému přibližování české a evropské úrovně produktivity práce v tomto odvětví. Zejména v oblasti výroby základních chemikálií měly české podniky výrazné rezervy, které se postupně daří odstraňovat.

Z hlediska vzdělanostní struktury došlo v letech 2001-2007 k poklesu podílu pracovníků se základním vzděláním a nárůstu pracovníku se středoškolským i vysokoškolským vzděláním. Oproti EU-15 i EU-27 je zde jako i v dalších odvětvích výrazně silnější podíl středoškolsky vzdělaných pracovníků, což souvisí s odlišností vzdělávacího systému a celkovou vzdělanostní strukturou obyvatel u nás.

V letech 2001-2007 nedošlo v chemickém průmyslu k výrazným změnám v profesní struktuře. Skupinami profesí s největším podílem na celkové zaměstnanosti v tomto odvětví jsou pracovníci obsluhy strojů a zařízení, techničtí pracovníci a kvalifikovaní řemeslníci. Profesní struktura v EU- 15 a EU-27 se liší nižším podílem kvalifikovaných řemeslníků a vyšším podílem administrativních pracovníků a vědců a odborníků. Na tomto příkladu je patrná malá inovační výkonnost českého chemického průmyslu a orientace na méně náročné produkty, které nevyžadují takový podíl vysoce kvalifikovaných profesí na celkové zaměstnanosti.

Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti (v %):	Vzdělanostní struktura (v %):
Zdroj: [7]	Zdroj: [7]
Produktivita práce:
Zdroj: [8]

Profesní struktura odvětví (v %):

Vytisknout stránku