Textilní, oděvní, kožedělný a obuvní průmysl
| Zpět na seznam odvětví |
 |
Do této skupiny odvětví je zahrnuta výroba textilních vláken, tkaní látek a konečná úprava textilií a šatstva, výroba hotových textilních výrobků jako ložního prádla, dek, koberců, provaznického zboží, pletených a háčkovaných tkanin a výrobků (OKEČ 17), dále výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin (OKEČ 18), výroba usní, brašnářských a sedlářských výrobků a výroba obuvi kromě ortopedické (OKEČ 19). |  |
|---|
Budoucnost odvětví
Tradičně silný textilní, oděvní a kožedělný průmysl má v České republice nejhorší období již patrně za sebou. I když i v tomto odvětví bude pokles zaměstnanosti pravděpodobně dále pokračovat, nebude tak výrazný. ...více...
Minulý vývoj odvětví
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl vykazoval v roce 2001 nadprůměrnou zaměstnanost, jedním z důvodů ovšem byla i nízká produktivita práce (a tím i horší konkurenceschopnost) v tomto odvětví. Mezi lety 2001-2007 podíl textilního průmyslu na celkové zaměstnanosti v ČR klesl z 3,2 % na 2 %.
Toto odvětví bylo postiženo velmi razantním poklesem zaměstnanosti. Ztráta 50 tisíc pracovních míst během šesti let znamenala pokles prakticky o jednu třetinu. Textilní průmysl byl velmi tvrdě postižen vývojem na světových trzích a konkurencí dovozových výrobků, což způsobilo ekonomické potíže celé řadě výrobců. Stejně nepříznivě se projevil růst nákladů a vliv měnového kurzu – dlouhodobé posilování koruny se v tomto odvětví vzhledem k nižší produktivitě projevilo výrazně negativně. Z hlediska ekonomické výkonnosti je textilní průmysl v rámci zpracovatelského průmyslu podprůměrný. Úroveň produktivity práce v roce 2006 nedosáhla ani poloviční úrovně produktivity práce v tomto sektoru v EU-27. Růst produktivity práce v období 2000–2006 byl v ČR sice vyšší než v EU, pokud se ale tempo růstu nezvýší, nemůže ČR dosáhnout průměru EU dříve než za několik desítek let.
Ve vzdělanostní struktuře došlo v tomto odvětví v letech 2001-2007 k změnám v podílu středoškolsky vzdělaných pracovníků, který vzrostl z 82 % na 86 %. Tomuto růstu odpovídal pokles pracovníků se základním vzděláním. Oproti EU-15 i EU-27 je zde jako i v dalších odvětvích slabší podíl pracovníků se základním vzděláním, což souvisí s odlišností vzdělávacího systému a celkovou vzdělanostní strukturou obyvatel u nás.
V roce 2001 tvořili téměř polovinu pracovníků tohoto odvětví kvalifikovaní řemeslníci (47,6 %). Druhou nejvíce zastoupenou skupinou profesí byli pracovníci obsluhy strojů a zařízení (27,8 %). V letech 2001-2007 došlo s rostoucí automatizací výroby k poklesu podílu kvalifikovaných řemeslníků na 39,1 % a nárůstu podílu pracovníků obsluhy strojů na 37,9 %. K nárůstu došlo i v podílu technických pracovníků, a to z 6,9 na 10,3 %. Tento trend je shodný s vývojem v EU-
Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti (v %):
Vzdělanostní struktura (v %):
Zdroj: [7]
Zdroj: [7]
Produktivita práce:
Zdroj: [8]
Profesní struktura odvětví (v %):
| CZ | EU-15 | EU-27 | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2001 | 2007 | 2001 | 2007 | 2001 | 2007 | |
| Vedoucí a řídící pracovníci | 5,0 | 4,2 | 6,0 | 6,6 | 5,2 | 5,3 |
| Vědci a odborníci | 2,2 | 1,2 | 1,5 | 2,0 | 1,7 | 2,1 |
| Techničtí pracovníci | 6,9 | 10,3 | 6,4 | 9,8 | 6,4 | 8,0 |
| Administrativní pracovníci | 5,6 | 4,1 | 8,8 | 8,7 | 6,8 | 6,1 |
| Provozní pracovníci ve službách a obchodě | 0,7 | 0,6 | 1,9 | 2,3 | 1,6 | 1,6 |
| Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví | 0,2 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Kvalifikovaní řemeslníci | 47,6 | 39,1 | 38,6 | 37,3 | 43,5 | 42,5 |
| Obsluha strojů a zařízení | 27,8 | 37,9 | 30,0 | 25,7 | 28,9 | 27,0 |
| Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci | 4,0 | 2,8 | 6,7 | 7,7 | 6,0 | 7,3 |
| Celkem | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 |
