Zítřek není pokračováním dneška
Na trhu práce dnes chybí celá řada profesí. Na druhou stranu velké množství pracovníků ztrácí uplatnění a jejich znalosti a dovednosti požadavkům zaměstnavatelů nestačí. Předvídání kvalifikačních potřeb hledá souvislosti mezi trendy v ekonomice a požadavky na profese a dává tak včasné informace o tom, jaké pracovníky, s jakou kvalifikací a v jakých počtech budeme v příštích letech potřebovat a hodnotí, kdo najde na trhu práce kvalitní uplatnění.
Během pěti let 2003-2008 rostla česká ekonomika stabilně a velmi rychle a její tempo růstu předběhlo růst zemí EU-15 více než dvojnásobně. Masivní příliv zahraničních investic vedl ke vzniku 140 tisíc nových pracovních míst, významnou měrou se na tom podílel zpracovatelský průmysl. Ten v roce 2008 dosáhl v ČR nejvyššího podílu na celkové zaměstnanosti ze všech členských zemích EU. Úspěchy ekonomiky při růstu HDP a exportu však měly svou stinnou stránku: stále silnější závislost (zejména) na vývozu komponentů odběratelům na trzích vyspělých zemí EU a montáži konečných výrobků z dovezených dílů, rychle rostoucí poptávka po pracovnících na pozice ve výrobních provozech, které nabízely jen omezený profesní růst a které nepřispěly ke kvalitativnímu rozvoji českého trhu práce. Díky rychlému kvantitativnímu růstu byla jen malá pozornost věnována inovacím, výzkumu a vývoji.
Obrázek 1: Vývoj počtu nezaměstnaných a počtu volných pracovních míst
Zdroj: [10]
Ve druhém čtvrtletí roku 2008 připadali na jedno volné pracovní místo méně než dva registrovaní nezaměstnaní – výrazné zlepšení během dvou let, kdy tento poměr činil 7:1. Nedostatek pracovních sil pociťovala většina odvětví hospodářství, od vývojářů software přes řidiče, svářeče či stavební dělníky. Výrazný růst českého průmyslu však překonal možnosti vzdělávacího systému dodat mu dostatek pracovníků se středním odborným vzděláním, protože díky celospolečenským trendům začali mladí lidé preferovat ekonomické a humanitní směry studia. Růst počtu absolventů středních a vysokých technických škol poptávce nestačil. Navíc zesílily problémy s reálnou připraveností absolventů škol – struktura výuky a skutečné znalosti mladých lidí stále více zaostávají za požadavky trhu práce tak, jak je vidí zaměstnavatelé. V některých odvětvích, jako například v progresivně rostoucích ICT službách, dosahuje slabá připravenost absolventů takové úrovně, že se zaměstnavatelům téměř nevyplácí jim na vlastní náklady doplňovat potřebné znalosti a vědomosti.
Počet nových pracovních míst dlouhodobě rostl až do druhého čtvrtletí roku 2008, kdy jejich tvorbu negativně ovlivnila celosvětová hospodářská recese. Trend se tak zcela obrátil a od 3. čtvrtletí roku 2008 se začaly rozevírat nůžky mezi počtem uchazečů o práci a počtem nabízených pracovních míst. Ve 4. čtvrtletí roku 2009 poměr registrovaných nezaměstnaných a volných pracovních míst překročil hodnotu 17:1. O rok později (4. kvartál 2010) dosáhl tento poměr maxima za posledních 6 let, kdy počet registrovaných uchazečů o práci osmnáct krát převyšoval počet volných pracovních míst.
Přestože ČR v předkrizových letech 2003-2007 rostla dvojnásobně rychleji, než země EU-15, její propad v důsledku hospodářské recese byl neméně výrazný. Způsobuje to právě výrazná závislost na průmyslu, který je postižen nejvíce a který poklesem své výkonnosti strhává dolů celou ekonomiku. Od roku 2009 se křivky růstu HDP v České republice a zemích EU-15 víceméně kopírují, přičemž i prognóza na roky 2011-2013 předpovídá téměř totožný růst HDP v obou skupinách.
Obrázek 2: Vývoj HDP ČR a EU-15 a jeho prognóza do roku 2013 (%)
Zdroj: [3]
Tato situace navíc podtrhuje závažné regionální a profesní nesoulady, které mají za následek, že desítky tisíc osob marně hledají odpovídající pracovní uplatnění. Požadavky firem se rychle vyvíjejí a na tuto situaci není mnoho z nás dobře připraveno. Na druhé straně se firmy potýkají s čím dál většími problémy při obsazování klíčových pracovních míst.
Obě tyto situace mají jedno společné – nedají se řešit okamžitě. Často vyžadují zásadní změny v zákonech, ve vzdělávacím systému, v učebních osnovách nebo v investičních pobídkách. Často však uplyne několik let, než se podaří taková opatření realizovat. Stejně tak studenti v posledních ročnících základních nebo středních škol musí volit svou budoucí specializaci o několik let dříve, než skutečně vstoupí na trh práce. Konečně ti, kteří na trhu práce jsou, často uvažují o tom, jaké kompetence a kvalifikace po nich zaměstnavatelé budou chtít – mají-li být na trhu práce dlouhodobě uplatnitelní.
Proto je třeba popsat nejen to, jaké problémy má trh práce dnes, ale jaké trendy budou formovat poptávku po pracovnících v příštích letech. To je cílem našeho projektu a tohoto webového portálu.
