Často kladené dotazy
1. Proč je důležité předvídání změn na trhu práce?
2. Jaké jsou metody předvídání změn na trhu práce?
3. Proč jsou profese v sekci Budoucnost profesí sdruženy do skupin?
4. Jaké datové zdroje používá portál Budoucnost profesí?
5. Jak jsou zjišťovány a měřeny šance skupiny profesí na trhu práce?
6. Co vyjadřuje počet absolventů se vzděláním vhodným pro tuto profesi?
7. Jak je počítána střední hodnota věku pracovníků?
8. Co je to KZAM?
9. Co je to OKEČ?
10. Proč je u nás ve všech odvětvích tolik středoškoláků ve srovnání s EU?
11. Co patří mezi vysoce a středně technologicky náročný průmysl?
12. Co jsou to znalostně náročné služby?
13. Proč je o některých profesích dispozici jiný druh informací než o jiných?
14. Jaký je rozdíl mezi sektorem a odvětvím?
15. Proč jsou některé grafy jen do roku 2006 nebo 2007 a jiné do roku 2008?
Otázka 1: Proč je důležité předvídání změn na trhu práce?
Na trhu práce je možné v současné době sledovat dva zdánlivě protichůdné trendy. V důsledku hospodářské krize se řada lidí ocitá bez práce, zároveň firmy mají problémy při obsazování řady pracovních míst. Příčinou těchto nerovnováh na trhu práce je nesoulad mezi kvalifikačními požadavky pracovních míst a skutečnou kvalifikací uchazečů o zaměstnání. Obě tyto situace mají jedno společné – nedají se řešit okamžitě. Často vyžadují zásadní změny v zákonech, ve vzdělávacím systému, v učebních osnovách nebo v investičních pobídkách a zejména se nikdo nové profesi nenaučí ze dne na den. Obvykle uplyne několik let, než se podaří taková opatření realizovat a pracovníky odborně připravit. Předvídání kvalifikačních potřeb hledá souvislosti mezi trendy v ekonomice a budoucími požadavky na profese. Přináší s dostatečným předstihem informace o tom, jaké pracovníky budeme v příštích letech potřebovat, a hodnotí, kdo najde na trhu práce kvalitní uplatnění. S těmito informacemi je pak rozhodování o volbě povolání či jeho změně snazší a rovněž odborníci na pracovní trh a vzdělávání, politici a další je mohou při své práci využít. Země jako Irsko, Velká Británie, Nizozemsko, Německo, Rakousko, Finsko nebo Kanada investovaly v minulých letech značné úsilí a prostředky na vytvoření systémů předvídání, které informace tohoto druhu pravidelně přinášejí. Obdobný cíl sleduje v rámci svých projektů i Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání. Podrobnější informace o předvídání lze nalézt
Otázka 2: Jaké jsou metody předvídání změn na trhu práce?
Nejvhodnějším postupem při zjišťování kvalifikačních potřeb je kombinace informací získaných různými metodami. Jednou z nich je kvantitativní přístup využívající matematické modelování. Ten aplikuje Observatoř ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Využívá k tomu prognostický model ROA-Cerge, který vychází ze zkušenosti se zpracováním obdobných projekcí v zahraničí a je přizpůsoben českým podmínkám. Model zjišťuje vyhlídky na uplatnění na pracovním trhu v příštích pěti letech pro nositele určitého vzdělání a také šance zaměstnavatelů takového pracovníka najít. Nevýhodou prognózy získané pomocí modelu je značný stupeň agregace výsledků a nedostatek informací o kvalitativních aspektech požadovaných kvalifikací.
Proto je vhodné doplňovat matematické modelování hlubšími analýzami vybraných sektorů ekonomiky, které se opíraji o expertní názory na budoucí vývojové trendy a zkoumají jejich dopady na profese a kvalifikace. Tento typ analyticko prognostických prací je označován jako sektorové studie a reprezentuje kvalitativní metodický přístup. Sektorové studie se snaží odpovídat na otázky: Jaké jsou pravděpodobné scénáře vývoje ekonomiky a jejích sektorů ve vazbě na ekonomické, technologické, poptávkové a další trendy? Jaké důsledky mohou mít tyto scénáře pro zaměstnanost a požadovanou kvalifikační strukturu, jaké příležitosti a ohrožení to může znamenat? Dojde k významným proměnám některých profesí z hlediska kvalifikačních požadavků a obsahu práce? Jaké nároky to bude klást na vzdělávací systém, jaké změny v učebních osnovách je třeba provést?
Otázka 3: Proč jsou profese v sekci Budoucnost profesí sdruženy do skupin?
Otázka 4: Jaké datové zdroje používá portál Budoucnost profesí?
Prognózování budoucnosti profesí je nesmírně náročné na datové zdroje. Nezbytná je existence dostatečně dlouhých časových řad a dostatečná možnost desagregace při zachování statistické spolehlivosti. Hlavním datovým zdrojem na našich webových stránkách je Výběrové šetření pracovních sil, které pravidelně provádí Český statistický úřad. Obdobné šetření je realizováno ve všech zemích EU pod metodickým vedením Eurostatu. Veškerá publikovaná data o zaměstnanosti a její odvětvové, profesní, kvalifikační a věkové struktuře na portálu Budoucnost profesí pocházejí právě z Výběrového šetření pracovních sil. Data o produktivitě práce v odvětvích vycházejí z dat z podnikových šetření publikovaných Eurostatem. Data o budoucnosti profesí jsou produktem modelu ROA-CERGE na předvídání kvalifikačních potřeb. Kromě dat z Výběrového šetření pracovních sil jsou vstupem pro tento model počty absolventů, které sleduje Ústav pro informace ve vzdělávání, a projekce odvětvové struktury zaměstnanosti vypracovaná Národní observatoří zaměstnanosti a vzdělávání. Některé informace v sekci sektorové studie vycházejí z vlastních šetření realizovaných pod vedením Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání. Podrobnější informace o modelu ROA-CERGE, sektorových studiích a dalších datových zdrojích vám rádi poskytneme na požádání.
Otázka 5: Jak jsou zjišťovány a měřeny šance skupiny profesí na trhu práce?
Budoucí šance na získání zaměstnání pro skupiny profesí jsou hodnoceny na desetistupňové škále a vypovídají o šancích na získání zaměstnání. Hodnota 10 znamená, že pro danou profesní skupinu jsou šance na získání zaměstnání výborné, hodnota 0 naopak špatné.
Šance na získání zaměstnání pro danou profesní skupinu je hodnocena na základě celé řady faktorů. Mezi ně patří především současná zaměstnanost v této profesní skupině, budoucí ekonomický vývoj v odvětvích, kde se tato skupina uplatňuje, věková struktura lidí, kteří v této profesi pracují a budoucí míra jejich odchodů ze zaměstnání (např. do důchodu, na mateřskou dovolenou), počet nezaměstnaných se vzděláním vhodným pro tuto profesi a počet absolventů se vzděláním vhodným pro tuto profesi, kteří v budoucnu přijdou na trh práce. Výpočet šancí na získání zaměstnání vychází z výsledků modelu ROA-CERGE, který počítá se všemi zmíněnými faktory.
Otázka 6: Co vyjadřuje počet absolventů se vzděláním vhodným pro sledovanou podskupinu profesí?
Pro výkon určité profese je třeba mít odpovídající vzdělání. Vztah mezi vzděláním a profesí však není naprosto jednoznačný. Člověk s určitým vzděláním totiž může vykonávat různé profese. To je třeba brát v úvahu při interpretaci údajů o počtu absolventů v určitém oboru vzdělání. Část absolventů uváděných oborů půjde pracovat do sledované podskupiny profesí, ale další část nalezne uplatnění též v jiných profesích.
Otázka 7: Jak je počítána střední hodnota věku pracovníků?
Pro sledování věku pracovníků v podskupině profesí je použit medián – hodnota, jež dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny, tedy v tomto případě je to věk pracovníka, který se nachází uprostřed řady pracovníků seřazených podle věku. Podobně jako průměr se medián snaží popsat střední hodnotu, na rozdíl od průměru však není citlivý na extrémní hodnoty.
Otázka 8: Co je to KZAM?
KZAM je standardní Klasifikace zaměstnání používaná například Českým statistickým úřadem. Většina dostupných statistických dat o profesích je publikována právě na základě této klasifikace. Na našich webových stránkách tuto klasifikace používáme pro popis informací o minulosti podskupin profesí. Více o klasifikaci KZAM je možno zjistit na stránkách ČSÚ.
Otázka 9: Co je to OKEČ?
OKEČ je Odvětvová klasifikace ekonomických činností, která se používá pro zařazení ekonomických subjektů do různých odvětví na základě činnosti, kterou se zabývají. Klasifikace OKEČ je variantou mezinárodní klasifikace ekonomických činností NACE. V současnosti se provádí přechod z klasifikace OKEČ na klasifikaci CZ-NACE, která respektuje úpravy v mezinárodní verzi NACE platné od 1. 1. 2008. Vzhledem k tomu, že pro sledování trendů v zaměstnanosti je důležitá kontinuita časových řad, používáme zatím na našich webových stránkách klasifikaci OKEČ. Podrobnější informace o klasifikaci OKEČ je možné získat na stránkách ČSÚ.
Otázka 10: Proč je u nás ve všech odvětvích tolik středoškoláků ve srovnání s EU?
Česká republika, podobně jako další nové členské země se ve srovnání se starými členskými zeměmi EU vyznačuje velmi silným rozšířením středního vzdělání. Důraz na střední odborné školství, který má v ČR dlouhou tradici, je spojen s vysokou účastí ve středním vzdělávání. Jen naprosté minimum žáků (asi 5 %) odchází ze vzdělávacího systému na trh práce již po ukončení základní školy. Nízký podíl lidí se základním vzděláním v populaci se odráží na kvalifikační struktuře všech odvětví.
Ve srovnání s průměrem EU je v ČR naopak málo vysokoškolsky vzdělaných. Vysoká úroveň středního odborného školství v minulosti vedla k tomu, že středoškolská kvalifikace v ČR stačila i na profese, které jsou ve starých členských zemích často zastávány vysokoškoláky. Co do podílu vysokoškoláků tedy ČR zaostává, v některých odvětvích méně, v jiných velmi výrazně.
Otázka 11: Co patří mezi vysoce a středně technologicky náročný průmysl?
Definice vysoce a středně technologicky náročného průmyslu byla vytvořena organizací OECD a vychází z klasifikace OKEČ.
Mezi technologicky vysoce náročný průmysl jsou řazeny Výroba kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30), Výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (OKEČ 32) a Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů (OKEČ 33).
Do technologicky středně náročného průmyslu patří Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (OKEČ 24), Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených (OKEČ 29), Výroba elektrických strojů a zařízení (OKEČ 31), Výroba motorových vozidel (OKEČ 34), Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení.
Otázka 12: Co jsou to znalostně náročné služby?
Definice znalostně náročných služeb byla vytvořena organizací OECD a vychází z klasifikace OKEČ. Mezi znalostně náročné služby jsou řazeny:
Technologicky náročné služby (spoje - OKEČ 64, služby v oblasti výpočetní techniky - OKEČ 72 a výzkum a vývoj - OKEČ 73)
Tržní služby (vodní doprava - OKEČ 61, letecká doprava - OKEČ 62, činnosti v oblasti nemovitostí - OKEČ 70, pronájem strojů bez obsluhy a výrobků pro osobní potřebu - OKEČ 71 a ostatní podnikatelské činnosti - OKEČ 74)
Finanční služby (finanční zprostředkování – OKEČ 65, pojišťovnictví – OKEČ 66 a pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním – OKEČ 67)
Ostatní znalostně náročné služby (vzdělávání - OKEČ 80, zdravotnictví - OKEČ 85 a rekreační, kulturní a sportovní činnosti - OKEČ 92)
Otázka 13: Proč je o některých profesích k dispozici jiný druh informací než o jiných?
Informace o profesích pocházejí z více zdrojů. O všech profesích napříč celou ekonomikou máme informace, které vycházejí z výsledků kvantitativního modelu ROA-CERGE na předvídání kvalifikačních potřeb. Tento model ovšem pracuje ze statistickými daty z výběrového šetření, a tak musí být pro dosažení spolehlivosti předpovědi jednotlivé profese seskupeny do profesních skupin a podskupin. Informace o budoucí nabídce a poptávce pak platí pro celou skupinu.
O některých vybraných profesích máme k dispozici výrazně více podrobnějších informací. Tyto informace pocházejí ze sektorových studií, které se věnují jednotlivým segmentům české ekonomiky. Soustředí se kromě poptávky po profesi například na proměny nároků na dovednosti apod. Profese ze sektorových studií je možné na portálu nalézt přes vyhledávač v sekci Budoucnost profesí, ale též soustředěné v samostatné sekci.
Otázka 14: Jaký je rozdíl mezi sektorem a odvětvím?
Výraz odvětví je používán pro části ekonomiky, které vycházejí ze standardní klasifikace OKEČ. Sektory jsou rovněž části ekonomiky, které mohou ale nemusejí odvětvové klasifikaci OKEČ přesně odpovídat. Byly vymezeny účelově pro zpracovávání sektorových studií tak, aby tvořily co nejkompaktnější a jasně vymezitelné celky z hlediska vývoje a obsahu činností. Některé sektory (např. sektor elektrotechnického průmyslu) je možné plně odvodit z odvětvové klasifikace OKEČ, jiné však nikoli. Například sektor ICT služeb zahrnuje jednak odvětví Činnosti v oblasti výpočetní techniky a Spoje, ale zároveň se sektor ICT služeb zabývá i ICT pracovníky zaměstnanými v jiných sektorech. Důvodem zavádění sektorů bylo zejména to, že standardní odvětvová klasifikace ne vždy dostatečně vhodně vymezuje kompaktní součásti ekonomiky, u nichž by bylo možné prognózovat budoucí vývoj a kvalifikační požadavky.
Otázka 15: Proč jsou některé grafy jen do roku 2006 nebo 2007 a jiné do roku 2008?
Záleží to na tom, z jakého zdroje dané statistiky pochází. Pokud se jedná o Český statistický úřad a analýzy z Výběrového šetření pracovních sil, jsou aktuálně k dispozici údaje z roku 2008 (druhé čtvrtletí) - to se týká například profesní a vzdělanostní struktury v odvětvích v České republice. V případě mezinárodního srovnání dosud takto aktuální informace k dispozici nejsou. Zakládají se sice na stejném typu statistického šetření (Labour Force Survey), avšak náročnost harmonizace dat, která poskytují jednotlivé členské země je taková, že v současné době jsou k dispozici pouze roční průměry za rok 2007. Nejméně aktuální je mezinárodní porovnání produktivity práce - tam jsou zatím jen k dispozici údaje za rok 2006.
