Aktuality
Moravskoslezská města se s nezaměstnaností vyrovnávají různě /29. 08. 2010/
Radnice největších měst v Moravskoslezském kraji bojují s nezaměstnaností podporou podnikatelů, zaměstnáním lidí na veřejně prospěšné práce nebo budováním zón. Metody se různí, vyplývá z ankety ČTK. Města přitom ke snížení počtu lidí bez práce nemají takové nástroje jako stát. Nezaměstnanost se za poslední čtyři roky snížila ve čtyřech ze šesti bývalých okresních měst.
Největší pokles za poslední čtyři roky zaznamenala Karviná, o 4,3 procentního bodu. Přesto zůstává v tomto městě jedna z nejvyšších v Česku. Podle primátora Tomáše Hanzela (ČSSD) bylo snahou města vytvářet dobré podnikatelské prostředí. "Podpora průmyslové zóny je vidět. Před dvěma lety jsme ji rozšířili a dnes už máme další seriózní zájemce o volnou plochu, i když krize znamenala vloni konec zájmu jedné firmy. Dnes už v první části zóny pracuje asi 1600 lidí a počet do roka vzroste díky rozšíření Sejongu a například místní firmy Lift Components," uvedl. Město také zaměstnává lidi na veřejně prospěšné práce a ve veřejné službě.
V Ostravě klesla nezaměstnanost za minulé čtyři roky o 2,5 procentního bodu na červencových 12,1 procenta. Podle primátora Petra Kajnara (ČSSD) město bojovalo s nezaměstnaností zejména budováním průmyslových zón. "Od roku 2002 jsme vybudovali dvě významné průmyslové zóny - v Hrabové a Mošnově, které se pro zahraniční investory staly zajímavým místem pro umístění výroby. Dnes v nich pracuje více než 8000 lidí," uvedl Kajnar. Třetí zónu město připravuje v Hrušově. "V současnosti také maximálně podporujeme univerzitní školství, jehož rozvoj spolu s vědecko-technologickým parkem umožňuje vznik pracovních pozic v oborech s vysokou přidanou hodnotou," konstatoval primátor.
V Novém Jičíně se za minulé čtyři roky zvýšila nezaměstnanost o půl procentního bodu na 10,5 procenta. Město se v tomto volebním období i přes nižší daňové výnosy a ekonomickou krizi v posledních dvou letech snažilo podporovat zaměstnanost investicemi. "V letech 2006 až 2010 jsme investovali přibližně čtvrt miliardy korun, což pomohlo i místním firmám v udržení zaměstnanosti," uvedl mluvčí radnice Josef Gabzdyl. Město spolupracovalo s developerem při zajištění vstupu první firmy do novojičínské průmyslové zóny, kterou byla firma DHL. "Podnikatelům jsme nezvyšovali daně, abychom jim ještě nepřitěžovali. Finančně podporujeme poradnu pro nezaměstnané," uvedl Gabzdyl. Dodal, že se snažili co nejvíce rozšířit nabídku veřejně prospěšných prací a využívat veřejné služby.
V Bruntále rostla míra nezaměstnanosti nejvíce ze všech okresních měst, o 0,9 procentního bodu na 15,1 procenta. Patří mezi nejvyšší v republice. Radnice se snaží bojovat vysokými investicemi, zejména v letošním prvním pololetí, držet zaměstnanost zejména u místních firem a dodavatelů zakázek. "Od druhé poloviny roku 2008 prakticky až doteď pro nás bylo nejdůležitější tlumit dopady krize, která se na rozpočtu města podepsala především nižším výběrem daní. Výrazně jsme proto zredukovali provozní výdaje, abychom udrželi pokud možno co nejvyšší podíl investičních výdajů," uvedl mluvčí radnice Jiří Ondrášek.
V Opavě klesla za minulé čtyři roky nezaměstnanost o 1,1 procentního bodu na 9,3 procenta. Město se podle mluvčího Jana Šindlera soustředí na oblast, která podporuje vytváření a udržování míst. "Podnikatelé a firmy jsou zapojováni do dokumentace a přípravy územního rozvoje, město rovněž spolupracuje s hospodářskou komorou. Město přímo i vytvořilo několik pracovních míst, ale toto opravdu není oblast, kde by se města mohla v rámci problematiky zaměstnanosti významněji angažovat," uvedl. Opava například zřídila takzvané strážce přechodů, kteří asistují u nejfrekventovanějších přechodů pro chodce u škol, nebo pracovní místa správců dětských hřišť v areálech základních škol. Spolupracovala i na projektu podpory technického vzdělávání ve školách.
Ukazatele nezaměstnanosti ve městech Moravskoslezského kraje v letech 2006 a 2010:
| Město | Nezaměstnaní | Nezaměstnaní | Míra nezaměstnanosti | Míra nezaměstnanosti | Rozdíl míry 2010/2006 |
|---|---|---|---|---|---|
| 2006 | 2010 | 2006 (v pct) | 2010 (v pct) | (v pct) | |
| Ostrava | 23.420 | 19.380 | 14,6 | 12,1 | -2,5 |
| Karviná | 6.582 | 5.203 | 20,7 | 16,4 | -4,3 |
| Frýdek - Místek | 3.953 | 3.524 | 12,7 | 11,3 | -1,4 |
| Opava | 3.278 | 2.937 | 10,4 | 9,3 | -1,1 |
| Nový Jičín | 1.409 | 1.484 | 10,0 | 10,5 | +0,5 |
| Bruntál | 1.320 | 1.402 | 14,2 | 15,1 | +0,9 |
Poznámka: Údaj je vždy k 31. 7. daného roku. U počtu nezaměstnaných je uveden počet tzv. dosažitelných uchazečů. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Zdroj: ČTK, 29.08.2010.
